Kateřina Lustigová - blogerka roku
Život s atopickým ekzémem:

Už dlouho se chystám sepsat tenhle článek a konečně jsem se k tomu dokopala. Asi hlavně díky vám, protože mi ohledně tohodle tématu dost často píšete a máte hodně otázek. Taky možná proto, že mám k tomu co říct, jelikož atopickej ekzém mám už od narození a bojuju s ním skoro 27 let. A možná taky proto, že mám trošku výčitky z malý aktivity tady na blogu. Tak jsem si říkala, že když si syslím recepty do kuchařky, mohla bych se vám tady rozpovídat na trošku jiný téma, který ale s jídlem úzce souvisí.

Článek jsem rozdělila do několika částí, aby to bylo celý přehlednější. Na začátku chci jenom říct, že mám kolem sebe bohužel dost známejch, co tím trpí taky a každýmu z nás pomáhá trošku něco jinýho. Hlavně teda co se týče přípravků, prášků a kosmetiky, co používáme. Se spoustou lidí jsem se ale shodla na tom, že to vychází zevnitř, což je celá myšlenka tohodle článku. Ale o tom víc už v samotnym povídání.

Můj příběh v kostce:

Atopickým ekzémem trpím od narození. Je to chronický onemocnění kůže, který se projevuje v různejch podobách, na různejch místech a v různý intenzitě. Když jsem byla úplně malinká, tak mi máma vyprávěla, že jsem měla fleky po celym těle. Myslela si, že je to klasickej dětskej ekzém, kterej časem zmizí, ale bohužel to tak nebylo. Jako dítě jsem to měla hodně na těch nejvíc typickejch místech – v předloktí a pod kolenama. Jak jsem rostla, tak se mi ložiska s ekzémem začaly různě přemisťovat. Pamatuju si, že nejhorší to bylo pro mě v pubertě. Ke konci základky a část střední jsem měla největší ložiska ekzému pod nosem, na puse, na krku a v předloktí. Bylo to hrozný, protože to bylo vidět a ještě horší, protože to bylo v příšerným stádiu (loupal se mi celej krk, celou pusu jsem měla příšerně suchou a ruce jsem měla pořád rozškrábaný do krve). Pamatuju si, jak jsem si krk zakrejvala chlupatejma rolákama, aby to nebylo vidět, přitom to bylo to nejhorší, co jsem mohla dělat. Jenže ve věku, kdy se chcete líbit klukům (rozumějte Adamovi), tak se vám to prostě nehodí. Styděla jsem se za to, ale nedalo se s tím nic dělat.

V tý době jsem používala hodně kortikoidy (mastičky, který účinně tlumí nejhorší projevy). Jenže ty vlastně jenom potlačujou ty projevy, ale neléčí podstatu. Navíc je to plný chemie a to pro tělo celkově není vůbec dobrý. Z vyprávění dokonce vím, že když mi je máma jako dítěti dávala poprvý, tak jí doktor řekl, ať mě tím maže celou a máma to samozřejmě na doporučení dělala. Během pár dnů jsem zkolabovala a rodiče mě vezli do nemocnice, kde zjistili, že mi to strašně oslabilo imunitu. Kortikoidy jsem používala ale dál, protože nic jinýho mi nezabíralo, akorát v menším množství. Postupem času jsem přešla na antibiotický mastičky, ale tam je to s tou imunitou a chemií dost podobně.

Jezdila jsem taky na ozdravný pobyty do Řecka, který se jmenovaly Mořský koník a pořádala je VZP. Nevím, jestli to ještě funguje, ale je to asi jediná pozitivní věc, kterou mi ekzém dal. Byly to vždycky tři tejdny o prázdninách v Řecku u moře, který stály rodiče asi 10.000 Kč a zbytek hradila pojišťovna. Měla jsem to 4 roky místo táborů. Jezdili tam děti, který měly podobný problémy a tak se člověk tolik nestyděl. Potkala jsem díky pobytům spoustu skvělejch lidí, se kterejma se vídám dodnes. Například Mára mi vytvořil tenhle blog a dál se mi o něj po IT stránce stará, za což mu moc děkuju:)

Když jsem se v devatenácti pak přestěhovala od rodičů, pracovala jsem asi rok v jedný kavárně na snídaních. Ekzém jsem v týhle době na krku už neměla, ale přesunul se mi na ruce (konkrétně na dva prsty – malíček a prsteníček) a objevoval se pořád hodně na puse a v předloktí. V kavárně jsem musela mejt ručně nádobí a hodně se tam kouřilo, takže to prostředí mi moc neprospívalo. Chodila tam ráno na kafe ale pravidelně jedna doktorka, která byla shodou okolností kožařka a tak jsem se s ní dala do řeči. Ptala se mě, jestli jsem už zkoušela nějakou dietu nebo detox. Přiznala jsem se, že ne. Tak mě objednala na konzultaci, kde mi předepsala kapičky na čištění jater, bylinkový čaje a doporučila mi, co vyřadit z jídelníčku. To bylo poprvý, co jsem začínala přemýšlet nad tím, že na týhle vnitřní stránce něco je. Jenže ten jídelníček byl docela přísnej a samozřejmě jsem to nevydržela moc dlouho. Navíc jsme v tý době s Adamem fakt neměli vůbec peníze, takže jediný, co jsme doma měli, byly vajíčka, rohlíky a párky.

První změna k lepšímu:

Myšlenka na vyčištění těla a dietu mi pořád ležela v hlavě, ale asi pro mě ekzém samotnej nebyl pořád takovou motivací. Začala jsem s tím až ve chvíli, kdy jsem nebyla spokojená se svojí postavou. Tím začalo vaření zdravějších jídel, první cvičení s Jillian a můj tejden jedinýho detoxu, co jsem kdy držela. Příběh ze strany hubnutí už znáte, ale teď se na něj zaměřím i z druhý stránky. Když jsem začala cvičit a změnila jsem stravu, měla jsem ekzém na prstech rozdrápanej do krve (nemohla jsem ani mejt nádobí a bolelo mě i umejvat se ve sprše) a místo předloktí jsem měla ekzém po větší vnitřní částí rukou. Taky se mi poprvý začal dělat ekzém ve vlasech, kterej došel až do toho stádia, že mi jednou máma musela ustřihnout kus vlasů, protože se to už kvůli tomu nedalo rozčesat. Asi vám nemusím říkat, jak je na tom člověk v takový chvíli psychicky. Ještě, že mám vedle sebe Adama, kterej při mě stál a nikdy mi nedal najevo, že by mu to vadilo. Oukej, v tý devátý třídě se na to moc netvářil, ale to nepočítám:D

Po prvním měsíci cvičení a změny stravování jsem na kůži hned viděla změny. Ekzém nebyl tak agresivní, přestal svědit a zmizelo zarudnutí. Suchý místa jsem měla pořád, ale rozhodně to bylo tak o milion procent lepší. Po měsíci cvičení jsem držela hned svůj první detox v životě. Byl to Neera detox, o kterým se tady rozepisovat nebudu, můžete si o něm zjistit víc informací na internetu, ale ve zkratce – na tejden jsem vysadila pevnou stravu a pila jenom neera nápoj (sirup s citrónovou šťávou, kajenským pepřem a vodou). Hlavním účelem je vyčištění těla, ale vedlejším účinkem je samozřejmě hubnutí a pro mě překvapivě i naprostý zmizení ekzému.  Pleť jsem měla jako mimino a po ekzému jenom fleky, ale nic. Prostě najednou nebyl. To byl pro mě dostatečnej důkaz toho, že všechno vychází zevnitř.

Změna životního stylu:

No ale co teď. Neera nápoj do konce života pít nemůžete, ale chcete, abyste měli takhle krásně čistou kůži. Nejlepší cestou proto bylo co nejmíň tělo po detoxu zanášet. Najednou nechcete znova jíst ty šílenosti, co před tím, protože poprvý zažíváte jaký to je si namalovat pusu. Najednou si nezakrejváte ruce, co to jde, protože na nich prostě nemáte fleky. Najednou už nechcete zpátky to, co vás trápilo celej život. Nikdy jsem nebyla ten typ člověka, co by měl ze svýho těla deprese, ale najednou jsem se cejtila líp. Taková sebejistější, sebevědomější. A tak jsem pomalu, ale jistě začala měnit svůj jídelníček a svůj životní styl. Nebyla to žádná cílená dieta na měsíc, ale postupnej přechod na úplně jinej životní styl. Čím zdravější jídla jsem jedla a čím víc jsem je zařazovala do jídelníčku, tím míň jsem používala prášků a krémů. Asi je taky dobrý říct, že mě celou dobu k tomu provázej nejrůznější alergie (na psy, na trávy, na pyly), který ekzém vždycky ještě zhorší. Na alergie jsem tak jedla taky pravidelně prášky, který mi ale stejně moc nepomáhaly.

Jak to mám teď:

Když to zkrátím a shrnu, tak na začátku jsem používala několik druhů prášků a sprejů na alergie, kortikoidní, antibiotický a promazávací masti všeho druhu, milion speciálních šampónů, mýdel a kosmetiky a teď je pro mě nezbytnej jenom ten speciální šampón a občas, když je to akutnější, tak prášek na alergii. Žádný prášky neberu ale pravidelně a i ten speciální šampón používám jenom nárazově, když se to zrovna zhorší. A víte, kdy jsem na sobě vypozorovala největší zhoršení? Když teda pominu extrémní zimu, která tý kůži prostě celkově neprospívá, tak vždycky v období, kdy jsem jedla nějak nepravidelně nebo kdy jsem jedla jako prase (rozumějte – jedla jsem smažený věci a pečivo víc v jednom měsíci, než za celej rok). Nejvíc se mi to zhoršilo třeba teď přes Vánoce, kdy byla nejhorší kombinace všeho. Byla šílená zima, jedla jsem maximálně dvakrát denně, protože víckrát jsem to nestihla, málo jsem pila a hlavně jsem měla stres s tím cukrovím. Hlavu jsem měla plnou strupů a ruce rudý, jako dřív. Stres a špatný stravování jsou nejhorší faktory, který nejvíc negativně ovlivňujou momentálně můj stav. Asi se vám to možná zdá divný a máte za to, že tyhle věci se nedaj ovlivnit, ale věřte tomu, že daj. Když se cejtim já celkově v pohodě, je i ekzém v pohodě. Jakmile začnu pociťovat stres nebo jsem pár dní mimo moje jídla, hned pozoruju zhoršení. Zkuste se proto zamyslet i nad ostatníma faktorama. Nejde jenom o vyhovující kosmetiku, ale jde i o celkovou pohodu a zdravější přístup k tělu celkově.

Jídlo a pití:

Přijde mi, že se neliší to, co bych napsala k hubnutí o tom, co napíšu teď k jídlu a pítí ve vztahu k ekzému. Každej si musí najít ten správnej balanc. Každopádně když si přečtu seznam věcí, který se nedoporučujou ve vztahu k ekzému, tak jsou to věci, který pro naše tělo nejsou prospěšný ve velký míře vlastně nijak. Píše se nejčastěji o smaženejch věcech, cukru a sladkostech, uzeninách a pečivu. Občas se dočtete, že nejsou dobrý ani citrusy nebo některý druhy ovoce, ale to je podle mě hodně individuální. Já třeba každý ráno piju vodu s citrónem a přijde mi, že mi to spíš prospívá. Co se týče teda pití, tak doma a ve většině případů i jinde piju jenom čistou vodu nebo vodu s citrónem. K jídlu se asi nijak moc vyjdřovat nebudu, stačí, když se podíváte na můj blog a příspěvky a obrázek si asi uděláte. Prostě jím obecně zdravě a pak si klidně jednou za čas bez výčitek dám nějakou sladkou limonádu, drink na párty nebo obří burger s hranolkama. Nic se totiž nesmí přehánět a člověk by měl ve všem zachovat zdravej rozum. Jenom tak je zdravej životní styl dlouhodobě udržitelnej. Nemůžete totiž dlouhodobě udržet styl, kde si něco, co máte přirozeně rádi, odpíráte. Já za zdravej životní stylu považuju právě to, že si člověk umí dopřát to, co má rád, aniž by pak hodinu mluvil o tom, jak si to dávat neměl. Prostě ne, neumim si představit, že si jednou za měsíc nedam klasickej čerstvej rohlík s máslem a krůtí šunkou nebo že si v létě odepřu ovocný knedlíky. Kdybych si to moje oblíbený jídlo odepřela, tak budu akorát ve stresu a z toho budou horší následky než z toho cukru a másla na knedlíkách.

Léky:

V současný době neberu žádný prášky, pokud to není nezbytně nutný. Netýká se to jenom ekzému a alergie, ale i jinejch nemocí, jako je chřipka, rýma, zánět průdušek atd. Snažím se jít na většinu věcí přírodní cestou a zatím mi to vždycky pomohlo. Nejvíc používám asi zázvor, česnek, bylinky, čaje, koření a Vincentku. Když mám vyloženě alergickou reakci, tak si samozřejmě vezmu například Claritine nebo Aerius, ale neberu je pravidelně, jako dřív. Stejně tak jsem vyřadila dva roky zpátky hormonální antikoncepci a jsem za to neskutečně šťastná.

Kosmetika a produkty:

Kdo mě zná, tak ví, že patřím mezi typ holek, co o sebe zas tak nepečuje. V tomhle si ze mě určitě neberte příklad, protože teprve až poslední měsíce jsem se začala pravidelně odličovat před spaním. Do tý doby jsem se odličovala většinou až ráno. Taky jsem dost konzervativní, co se týče líčení a produktů. Používám pořád jednu oblíbenou řasenku, jeden pudr a jeden make-up. Co se týče krémů a kosmetiky celkově, tak jsem používala upřímně vždycky to, co jsem od někoho dostala. Prostě nejsem ten typ co chodí, zjišťuje, zkoumá a testuje. Většina produktů mi ale stejně většinou stála na skříni a nepoužívala jsem je. Nevím, jestli je to tím, že jsem se právě celej život musela něčím neustále mazat, ale teď mě to vyloženě obtěžuje. Užívám si, že je teď pro mě mazání něco jako bonus, ale že to vlastně úplně nepotřebuju. Jiný je to ale třeba u šampónu a balzámu na rty. Tam už rozdíly poznám, protože jsem jich vyzkoušela nespočet. Začínala jsem u klasickejch šampónů z drogerie, který skoro nefungovaly. Zabíraly většinou jenom na tu lehčí formu ekzému ve vlasech, ale jakmile jsem to měla v horším stádiu, tak neměly šanci. Proto jsem začala zkoušet šampóny z lékárny. Jsou sice o dost dražší, ale věřte, že to bylo to poslední, na co jsem myslela, když jsem měla plnou hlavu strupů. Vždycky mi pomohly od akutních stavů, ale celkem rychle se mi problémy zase vrátily. Ono to ovlivňuje stejně víc faktorů. Podle mě před takovejma státnicema na vejšce by mi nepomohlo vůbec nic. Stres prostě udělá svoje. Vlastně pokud bych vám měla teď v tuhle chvíli něco doporučit, tak to bude hlavně kokosovej olej, kterej je úplně na všechno a na můj momentální stav ekzému krásně stačí. Pak k tomu používám pár produktů z řady Atoderm od Biodermy, ale o tom v dalším odstavci. Celkově bych to shrnula asi tak, že v současný době kromě speciálního šampónu nepotřebuju nic akutně, ale snažím se pořád myslet na to, že je moje kůže trošku citlivější a přistupovat k tomu tak.

Produkty Bioderma z řady Atoderm:

Kdo mě sleduje na Insta stories, tak ví, že mi před nějakou dobou přišel balíček od firmy Bioderma, kde bylo pár produktů z řady Atoderm. Zároveň určitě víte, že kosmetický balíčky normálně nepřijímám, protože k tomu opravdu nemám co říct a nerozumím tomu. U tohodle balíčku jsem ale udělala výjimku. Za prvý jsem sama chtěla vyzkoušet, jak produkty fungujou a za druhý si myslím, že jsem schopná vám objektivně napsat, jestli to funguje nebo ne. Věřte, že už jsem pár věcí vyzkoušela. V balíčku jsem měla tělovej krém, krém na ruce, krém na obličej, obnovující balzám na rty, sprchovej olej a šampón. No a jelikož nevím, jak se taková recenze píše, tak prostě napíšu ke každýmu produktu něco. To bude asi nejlepší. Řadu používám už skoro dva měsíce, takže nějaký postřehy mám. Začnu produktama, co jsem používala nejmíň a recenzi zakončím těma, u kterejch nechápu, že jsem je neměla už dávno. Detailní popis produktu zjistíte po kliknutí na tučný název produktu.

Určitě chci ale ještě dodat, že každýmu z nás vyhovuje jinej produkt a účinky můžou bejt dost individuální. Budu proto ráda i za vaše komentáře k týhle řadě, třeba budete mít další postřehy a začnu používat pravidelně na vaše doporučení i další produkty.

Tělový krém – Rozhodně za to, že jsem ho používala nejmíň, nemůže tělovej krém, ale moje lenost, o který jsem psala už v předchozích odstavcích. Nejsem naučená se celá pravidelně mazat, takže jsem krém použila upřímně za celou dobu asi třikrát. Co mi přišlo super, že se rychle vstřebává a nemá žádnou výraznou parfemaci. Tak by to u krému na citlivou pokožku mělo bejt.

Cena: kolem 400 Kč za 500 ml

Krém na obličej – Dost podobnej případ, jako krém na tělo. Nemůže za to krém, ale moje špatný zvyky. Poslední dobou se ale musím pochválit a používám ho třeba každej třetí den, což je podle mě obrovskej úspěch. A protože můj obličej nikdy nezažil tolik péče, tak se sama nestačím divit, že je ta pleť celá taková hebčí a jemnější.

Cena: kolem 180 Kč za 40 ml

Krém na ruce – Na ten jsem se dost těšila, protože ruce/prsty jsou místo, na kterejch ekzém pořád mám. Když mi krém přišel, zrovna jsem měla ekzém na rukou v horším stádiu, takže prvních pár dnů mě to po namazání dost pálilo. Po pár dnech ale pálení ustalo a s ním i svědění a zarudnutí. Ruce jsem měla díky krému krásně hydratovaný. Používám ho tak jednou, maximálně dvakrát denně. Dala jsem si ho na pračku, abych si na to vždycky vzpomněla. Jinak co mi přijde hlavní plus, že se rychle vstřebává a nemusím dlouho čekat, než začnu zas normálně fungovat.

Cena: kolem 100 Kč za 50 ml

Sprchový olej –  Tak tenhle produkt jsem si hodně oblíbila. Podle mě trošku může i za to, že jsem neměla tu potřebu se mazat, což plní účel. U většiny olejovejch produktů do sprchy jsem měla problém s tím, že byly buď moc olejový nebo vůbec nepěnily. Hodně olejový produkty mi vadily v tom, že jsem od nich měla mastný i čerstvě umytý vlasy a oblečení, do kterýho jsem se následně oblíkla. Navíc z toho docela klouže pak i podlaha ve sprcháči a já jsem si párkrát málem rozbila pusu. U tohodle sprcháče to tak ale není. Krásně hydratuje, má v sobě olejovou složku, ale zároveň nemáte pocit, že jste mastný. Jinak s tím pěněním. Když nemám aspoň trošku pěny, tak mám pocit, že nejsem umytá. Když tenhle sprcháč budete roztírat jenom rukou, tolik tý pěny z něj nedostanete. Já ale používám takovou tu houbu do sprchy a tím se to krásně napění a já jsem naprosto spokojená. Jinak ta 200 ml lahvička mi vydržela přes měsíc a to se myju pravidelně jednou denně. Pokud vám tenhle sprchovej olej ale vyhovuje, doporučuju spíš to litrový balení, určitě se vyplatí finančně víc.

Cena: kolem 200 Kč za 200 ml a kolem 400 Kč za 1 litr

Obnovující balzám na rty – Jestli mi něco celej život fakt leze na nervy, tak jsou to non-stop suchý a popraskaný rty. Trpím na to fakt hodně, takže s sebou pořád tahám nějaký balzámy a krémy na pusu. Nikdy jsem si ale nepořídila nic extra speciálního a teď toho trošku lituju. Do týhle tyčinky jsem se totiž zamilovala už po dvou dnech. Fakt krásně hydratuje a navíc rty vyhladí. Taky mě dost baví, že to není jelení lůj, ale taková tyčinka s gelem. Ta aplikace je hned zábavnější. Každopádně díky tomuhle zázraku jsem zase začala nosit víc rtěnky.

Cena: kolem 150 Kč za 15 ml

Šampón Nodé DS + – Šampón mi přišel zrovna ve chvíli, kdy můj ekzém ve vlasech byl zase v tom horším stádiu. Nosila jsem všude čepice, aby si lidi nemyslely, že mám lupy a nemyju si hlavu. Taková moje klasika. Takže jsem si aspoň hned mohla vyzkoušet, jestli funguje. Používá se 3x týdně po dobu 3 týdnů, což je pro mě akorát, protože si nemyju vlasy každej den. Vždycky si ho dáte na mokrý vlasy a necháte 5 minut působit. Doporučuju mít vlasy hodně mokrý, aby se šampón hezky rozpěnil. Je to stejný jako u toho oleje. U většiny šampónů jsem měla problém, že šampóny sice fungovaly, ale málo pěnily. Tenhle pění pěkně, což je za mě určitě velký plus. Největší plus ale je, že už po tejdnu jsem ve vlasech neměla ani stroupek. Fakt jsem z toho nadšená. Samozřejmě jsem ale dojela celej proces a používala ho 3 ty tři tejdny. Teď mám zase klasický šampón z drogerie a střídám to právě s tímhle. Myslím, že je to naprosto ideální kombinace, protože z mojí zkušenosti je super to střídat, jinak si vlasy zvyknou na jeden druh látky a pak už to tolik neúčinkuje. Takže pokud trpíte lupenkou, ekzémem nebo máte jenom horší lupy, tak za mě určitě vyzkoušejte.

Cena: kolem 350 Kč za 125 ml

No, nemám zkušenosti s popisováním kosmetiky, tak doufám, že jste z toho pochopili, co jsem tím chtěla říct a že vám to předá nějaký užitečný informace. Na úplný závěr tohodle článku bych už jenom chtěla říct, že vím, jaký to je. Vím, že to není jednoduchý a vím, že to dokáže strašně znepříjemnit život. Bohužel je to ale chronický onemocnění a nezbejvá nám, než se snažit o to, aby se vracelo co nejmíň. Takže až si zase příště budete mazat ekzém kortikoidama (a vím, že v některejch stádiích je to prostě nutnost), tak si položte otázku, jestli jste zkusili opravdu všechno. Jestli jste zkusili třeba začít i zevnitř a nejenom zvenku. Možná by i vás překvapilo, jak moc to dokáže změnit.

Držím palce a posílám hodně sil všem, kdo ví, o čem tady píšu♥

K.